Plivni si jen klidně na moji tvář, Skončí ti sen - chromej harmonikář. Chodím snad pást krávy s některým z vás? Vážně zkoušíš tenhle špás? Tak to seš ztracenej! Letí prachem, bortí stůl, Na každýho roste hůl, Nepřekročí víc ten práh - zbude z něj možná půl. Možná špatně vidí, nevnímá, Nad sebou se dojímá. Proč jen zavčas neodtáh. Proto je ztracenej! Můj levej hák a už flák sebou na zem, Po tomhle vstával by snad jenom blázen, Zůstaň kámo raděj v říši snů, (v říši snů) Vážně se víc nepředváděj. Jinak seš ztracenej. Letí prachem, bortí stůl, Na každýho roste hůl, Nepřekročí víc ten práh - zbude z něj možná půl. Možná špatně vidí, nevnímá, Nad sebou se dojímá. Proč jen zavčas neodtáh, óó Letí prachem, bortí stůl, Na každýho roste hůl, Nepřekročí víc ten práh - zbude z něj možná půl. Možná špatně vidí, nevnímá, Nad sebou se dojímá. Proč jen zavčas neodtáh, zavčas neodtáh Letí prachem, bortí stůl, Na každýho roste hůl, Nepřekročí víc ten práh - nepřekročí víc ten práh. Možná špatně vidí, nevnímá, Nad sebou se dojímá. Proč jen zavčas neodtáh. A tak je ztracenej.