^EmiChtělas mít šaška ^Amina hraní ^Cvždycky ^Dhrát první ^Emipodání. ^EmiDál si hrej na sle^Amipičí ráj, ^Cjá to ^Dvzdávám je ^Emičas good bye. Náhodná láska, tak často ztrácí kouzelnou moc, protože daň myšlení zplácí. Potom všem, už se můžu smát, tentokrát můžu já radu ti dát. R: ^GMám ^Dna tvý IQ dvojí ^Amilék,^{C, D, G G}mám ^Dna tvý IQ dvojí ^Clék, ^Amiznám návod ^Calchymistů jak se dělá^D kámen mudrců, ^Amipo kterým se ^Cv oblak Višky promě^Dníš a já tě vypi^Emiju. Chtělas mít šaška na hraní, vždycky hrát první podání. Dál si hrej sama se sebou, mě už ňák ty tvý vůně neberou. R: Mám na tvý IQ dvojí lék, mám na tvý IQ dvojí lék, znám návod alchymistů jak se dělá kámen mudrců, po kterým se v oblak Višky proměníš /snad mě nechceš vypít?/ R: Mám na tvý IQ dvojí lék, /prej má na mý IQ dvojí lék/ mám na tvý IQ dvojí lék, /tak se teda seber/ znám návod alchymistů jak se dělá kámen mudrců, /zas jakej kámen/ po kterým se v oblak Višky proměníš /já ti dám Vizoura!/ a já tě vypiju. R: Mám na tvý IQ dvojí lék, mám na tvý IQ dvojí lék, /je s tebou konec,.. ty chudáku/ /šmarja jak já se těšim, na tu chvíli a celou, až do dna/ /vždyť je to furt do kola, kdo to má vydržet/ /už bude pršet/