1. Jak hradbou tebou propadám, tou tvrzí vstříc jdu záhadám. Ten tajemný poklad otvírám a srdce své si zamykám. 2. Má duše je tak nevinná, jak život dítěte co začíná. Mám jen strach, že na tom rozcestí pak bude číhat neštěstí. ref.: Kterou cestou dát se mám a která je ta pravá. Jak znát a hrát ta pravidla, jak se to rozeznává, rozeznává. Říct: „Já tě mám“ – to jsou slova jednoduchá – jak čisté nebe. Číst ve hvězdách. Já se bojím, bojím žít vedle tebe s nadějí. ref.: Tak utíkám před tebou a zdá se, že jsem slabá. Však sílu, kterou v sobě mám, tu sílu nerozdávám. A tak utíkám před tebou snad proto, že jsem mladá. V těch pravidlech už dobře vím, se láska nerozdává…