1. Sn^Gím, snad smím, nevím, jak dál, tv^Cé kr^Gáse se vzd^Dávám, já v^Emiím to, v^Cím, že p^Důjdu d^Gál, až t^Dam, co jsem tuhle píseň hr^Gával. ®: Sm^Gěj se, směj, až př^Aijde čas, tak j^Cá sn^Gad se i vr^Dátím, hr^Emiej, ó, hr^Cej ten zn^Dámej s^Gong, pak tv^Dář svou už neodvr^{G(G, G, G, Emi, G)}átím. 2. Vím, já vím, proč odcházíš, máš jistě jiné plány, co já, co víc ti můžu říct, vždyť víš, že mám jenom jedno přání. ®: 3. Teď přišel čas, však místo mý má už někdo cizí, já trpěl dost a teď už vím, že láska má je ti ryzí. ®: ®: ®: