I když venku svítá, vše se chvěje všechna tajemství jsou skryta v barvách čaroděje Jsem poslední tah štětcem pro Doriana Graye já chci jen porozumět věcem, co se děje, že je... V barvách smutné duhy jsem Rainman s dluhy snění jsem sluhou do setmění, snad se to změní Jen ať prasknou vzteky nevděčníci za doteky mizím z kartotéky, chci jen utéct někam s někým V kruhu slepých lidí jsem snad jediný, kdo vidí už mě nikdo neošidí, jsem tak blízko V kruhu slepých lidí jsem snad jediný, kdo vidí už mě nikdo neošidí Už nepočítám vrásky ve své tváři vždyť rám je napolovic prasklý vlastním stářím znám doteky jen za skly a frázi "jak se daří?" jak jsem přebarveně šťastný, že musím tam kam patřím, za skříň pro pár přání, pro teplo z dlaní V barvách smutné duhy jsem Rainman s dluhy snění jsem sluhou do setmění, co se mění Jen ať prasknou vzteky, nevděčníci za doteky mizím z kartotéky, chci jen utéct někam s někým V kruhu slepých lidí jsem snad jediný, kdo vidí už mě nikdo neošidí, jsem tak blízko V kruhu slepých lidí jsem snad jediný, kdo vidí už mě nikdo neošidí V barvách smutné duhy splatím všechny dluhy jsem účet za dobrodruhy, kůň, co čeká na ostruhy V domě, kde si zvykám, už i sám sobě vykám se silou trosečníka už neutíkám Jen stojím v proudu drzé řeky, pro tu chvíli a pro útěky já sním si příběh křehký, napůl sám a napůl...