1. ^DJak tíha stesku v krocích, ^Emitma zaprášený noci, ^Hmiv který stála,^{G D}řekla jen větu věcnou, "^Emijedu až na konečnou", ^Hmi pak se smála,^{G D}a možná se už nebude ^Emi bát, když pojedu s ^Hminí.^G 2. Útraty na vstupenkách a fotky v peněženkách, s věnováním, útěky někam z města, po rozpálených cestách, tráva v dlaních, to víš, že už se nechtěla bát a chtěla se mít.^GA R. ^DPár tejdnů s blondýnou, jak pár let ^Emibez zastávky, ^Hmi pár tejdnů s blondýnou, ^Gzůstalo trochu ,^Azpátky ^Dpár tejdnů s blondýnou, vždycky to ^Emitakhle začíná, ^Hmipár tejdnů s blondýnou, ^Gjinak se to ^Auž nestává. 3. Tak říkám dobrý ráno, i když už je to dávno, není komu, a měj se v novým roce a napiš na vánoce, víš kam domů, a možná že se nebudu bát, až budu to číst. R. Pár tejdnů s blondýnou, jak pár let bez zastávky, pár tejdnů s blondýnou, zůstalo trochu zpátky, pár tejdnů s blondýnou, vždycky to takhle začíná, pár tejdnů s blondýnou, jinak se to už nestává.