*: To zn^Dmiám, to dobře znám, zn^Amiám, znám, n^E7a kolejích nejsem nikdy s^Amiám. Sh^Amiejbni hlavu, kamaráde, tunel před námi, v^Dmieksle tlučou, píšťaly řvou, zvonce vyzvání, v b^E7oudě dobrej mašinfíra nejni žádnej srab, ^Amii v tom dešti s^Dmiazí jsem ten n^E7ejšťastnější chl^Amiap, jó, z^Ee všech chlapů n^E7ejšťastnější chl^Amiap. Když z komína vod mašiny letí černej dým, na tom světě jenom jednu věc na tuty vím, na tom světě širokým věc jednu jistou mám, na kolejích chudej hobo není nikdy sám, jó, chudej hobo není nikdy sám. ®: To zn^Dmiám, to dobře zn^Amiám, znám, znám, n^E7a kolejích nejsem nikdy s^Amiám, sám, sám, to zn^Dmiám, to dobře zn^Amiám, znám, znám, n^E7a kolejích nejsem nikdy s^Amiám. Za zádama Frisco, semafor je zelenej, vlak to žene do tmy jako bejček splašenej, radujte se, občánkové, hoboes jedou k vám, na kolejích chudej hobo není nikdy sám, jó, chudej hobo není nikdy sám. Pod zádama uhlí mám a deku děravou, místo lampy večerní jen hvězdy nad hlavou, navečer jsem do vagónu zalez' jako krab, i v tom dešti sazí jsem ten nejšťastnější chlap, jó, ze všech chlapů nejšťastnější chlap. ®: Viděl jsem ji u pangejtu vedle dráhy stát, usmála se, zamávala, z vagónu jsem spad', jářku: hallo! Sklopí voči, udělá to "klap", i v tom dešti sazí jsem ten nejšťastnější chlap, jó, ze všech chlapů nejšťastnější chlap. = 2. ®: