^DPadá sníh ^{Hmi, Emi}na střechy ^Apaneláků, ^Dpadá sníh ^{Hmi, Emi}jako ^E7pírka ptáků ^A a tr^Dvá to jen ^Gchvíli ^Ckratič^Gkou^{D, Hmi7, Emi, A D}Padá sníh ^Hmi, ^Emi z oblo^Ahy se práší, ^Dpadá ^Hmisníh ^Emi a k ze^E7mi se snáší ^A jedna ^Dvedle dru^Ghé ^Cvločka ^Gza vloč^Dkou. ^{Hmi7, Emi, A Hmi7}Cesta k mojí milé ^F#mi7zapadá, ^Hmi7náhle se setmí každý ^F#mi7kout. ^Hmi7Přemítám a je pro mě ^F#mi7záhada, ^Gjak může Ze^Dmě Vesmírem ^Aplout ^{A7, C, D, A7} Padá sníh a až boty rozmrazím, potom v nich hned za tebou vyrazím, budu tam za malou chvíli, jenom klid. Padá sníh, vlezu si pod peřinu a pod ní promrzlý k tobě přilnu, jeden vedle druhého budem snít. To on se pak těžko dech popadá, když ti za krk vleze mráz a je to jenom šťastná náhoda, že my dva jsme tady spolu zas.