Bolaví břicho marnou touhou, koukám se přes stůl akorát, koušu se do rtů chvíli dlouhou, ledový žár a žhavý chlad, ledový žár a žhavý chlad. Surově něžná slova vkládám, surově něžná je má dlaň, surově něžná náruč prázdná, tobě se něhou prostírám. Hladově sytá ústa dravá, začíná flétna v žilách hrát, poslední půlnoc nenastává, škrábu si dlaně a chci řvát. Nahluchlý zrak mu prohmatávám, vyčichlý sluch mu oči štíp, posměšně na mně ze stran mává, ideál, co měla jsem dřív, ideál, co měla jsem dřív. Surově smutná slova vkládám, surově smutná je má dlaň, surově smutná, náruč prázdná, na mně se smutně usmívá. Mstím se ti láskou a jak ráda, zvolna tě na prst navlékám, drogou se stát, ukázat záda, já z tvého smutku rozkvétám. Chci nechat ránu otevřenou, co nejdýl sypat do ní sůl, za chvíli poznáš, co mám v plánu, kdepak tvý klidný noci jsou, kdepak tvý klidný noci jsou. Laskavě krutá slova vkládám, laskavě krutá je má dlaň, laskavě krutá náruč láká, zavřená. Mstím se ti láskou a jak ráda, zvolna tě na prst navlékám, drogou se stát, ukázat záda, jen já z tvého smutku rozkvétám.