Každej z n^Gás ušel sám teď už dlouhou pouť a š^Cedej stín vláčí d^Gál, najednou tě tu mám, věřím n^Hmiáhod^Cou, vžd^Gyť tvůj úsměv žád^Dá m^Gír. Vzpomínám na ten den jak na krásnej sen, když tvůj krok se sblížil s mým, a pak dál stovky mil, stovky krásnejch dní, ty chvíle jsou dál jen mý. ®: J^Cinou tv^Hmiář, j^Cinej d^Hmiům, jin^Cý příjmení, teď n^Gáš osud s láskou si hr^Dál, jinej c^Gíl, kam dál j^Dít, jak s l^Gáskou ž^Cít, nám dv^Goum štěstí z tvář^Dí sv^Gál. Půjdem dál každej sám spoustou prázdnejch míst a šedý zdi míjí nás, víru svou chci dál nést, osud touhou splést, ten žár přece zůstane v nás. ®: + jinej c^Gíl, kam dál j^Dít, jak s l^Gáskou ž^Cít, nám dv^Goum štěstí z tvář^Dí sv^Gál, z tv^Cáří sv^Gál ...