Nejsi krásná, vůbec nejsi krásná, já blázen, co na tobě mám. Však pojď blíž, stejně dávno víš, jak bych bez tebe, moje milá, byl sám. Ach, krásná, vůbec nejsi krásná, já blázen, kam jsem oči dal. Však tvých vad kdybych měl se vzdát, tak bych nevědel, co si počít, co dál. O tvých očích modrých denně se mi zdá, proč vrásky máš nad nima, vždyť víš nejlíp, že jsi má. Krásná i když nejsi krásná, spíš zvláštní, nevím vlastně sám. Ach, stůj, stůj, vždyť jsi anděl můj, rád ti svěřím vše več věřím, co mám. O tvých očích modrých denně se mi zdá, proč vrásky máš nad nima, vždyť víš nejlíp, že jsi má. Krásná i když nejsi krásná, spíš zvláštní, nevím vlastně sám. Ach, stůj, stůj, vždyť jsi anděl můj, rád ti svěřím vše več věřím, co mám.