PoslyštDe, co se mi stalo, já jsem mA7yslel, že mě šálí slDuch:
malý dítě se mě ptalo, jestli je tam vA7enku čistej vzdDuch,
malý dA7ítě se mě ptalo, malý dDítě se mě ptalo,
malý dítě se mě ptGalDo, jestli je tam vAenku čistej vzdDuch.
Řekl jsem si: to je mládež, kterou vychovává ulice,
harant právě spáchal krádež, teď si ze mě dělá komplice,
harant právě spáchal krádež, harant právě spáchal krádež,
harant právě spáchal krádež, teď si ze mě dělá komplice.
®: Povídám:"HHmiade, co je to za votAázku,
pakuj se vF#miodsuď, já chci žít pHmiokojně."
Jenže to dGítě si nasadilo mAasku,
model MF#mi10, jako jsem míval nHmia vojně, jako jsem mAíval na vojnDě.
Poslyšte, co se mi stalo: nadal jsem dítěti kreténů,
nestydatě se mě ptalo, kolik je tam venku röntgenů,
nestydatě se mě ptalo, nestydatě se mě ptalo,
nestydatě se mě ptalo, kolik je tam venku röntgenů.
To pak na mě přijdou chvíle, kdy mnou zmítá nebezpečnej sklon
vidět věci černobýle, ano, černobýle s ypsilon,
vidět věci černobýle, vidět věci černobýle,
vidět věci černobýle, ano, černobýle s ypsilon.
®: Povídám:"Hade, neagituj mi tu,
kdyby to bouchlo, tak to zaduní."
A dítě šlo, a celý v igelitu,
a já tam zůstal, blbec imunní, blbec imunní.
Vtom přijeli autobusem ňáký zahraniční cizinci,
šofér se mě tázal zhnusen, kudy k flekovskýmu hostinci,
šofér se mě tázal zhnusen, šofér se mě tázal zhnusen,
šofér se mě tázal zhnusen, kudy k flekovskýmu hostinci.
Plivnul jsem mu do zrcátka: jdi domů a to si pamatuj,
vypadá to jako skládka, ale jsou to Čechy, domov můj,
vypadá to jako skládka, vypadá to jako skládka,
vypadá to jako skládka, ale jsou to Čechy, domov můj.
Voda hučí v rozvalinách, až mi hrůzou v žilách stydne chlast,
sbory šumí po lučinách, ale pozor, je to moje vlast,
sbory šumí po lučinách, sbory šumí po lučinách,
sbory čumí po lučinách, ale pozor, pohov, je to moje vlast.
|
Jiří Dědeček:
