Nad obzorem hoří zem,
rozezpalou nocí poslepu jde.
Ze křídel snů stavím si prám.
Na pospas lvům roucho beránčí dám.
Vínem bílým,
pravdou čirou.
Můzy se opíjí vlastní vírou.
neznámý kraj.
Ospalý ráj,
rozevíraj...
R.:
Volný pád oblaků,
oblík nás do fraků.
Přízemní závratí,
duši i plášť zachvátí.
Andělům tváří v tvář,
těla smést pod polštář,
svatozáří svou.
Do předsíní zvou...
Duši i plášť letitý,
horkou jehlou sešitý,
se tvým že mám do morku kostí,
jsme na rozcestí zítřků s minulostí,
pro pár němých vět není cesty zpět.
Na soutocích osudů slijem sůl do sudů.
Tady mě máš!
Mou duši i plášť.
Spolu ne zvlášť.
R.:
S tebou peřejí plout
Vítr bude dout můzy zapálí ráj!
Zůstaneš dál v ulici slepý budem stát
Než se den rozední a ve dvou i zvlášť budem spát poslední
Spolu i bez rozevlátých slov
vyplníme mez pochybných nejistot
Nad obzorem hoří prám,
ve spárech můz držím půst usínám.
Na křídlech snů,
bezedných dnů...
Nocí rozestlanou,
pro nás dva i opilá můza zasténá
pro smích andělům všem tu sem
a dál chci nad obzorem...
R.:
💬 Komentáre
Pridať komentár
Buďte prvý kto napíše komentár! 🎵