1. Za ^Dmihradbou a vodním ^Amipříkopem, ^Ctam za Pražskou ^Gbránou, stojí slánský kostel hezkých pár set let. Ve svatém Gothardu vzpomínky nestárnou, co nechtěj kroniky chceme povědět. 2. Bylo krátce před adventem, kostelem zněly varhany, na věži se rozhoupal zvon, zas vyplašil havrany, a na kůru stoupá pára od úst varhaníka Matěje. Mráz po oknech venku čmárá a on má na srdci závěje. RF: On ^Dmitrápí se, ^Gtrápí, ^Cna duši má ^Amistín. ^DmiTrápí se, ^Gtrápí, ^Amihádejte čím. 3. Jó, Dorotka Špetlů byla holka zlatá, krásná, hodná, upřímná, jenže byla dcerou kata. V kostele má místo svý hezky od všech dál. O čempak si asi sní, když Matěj nahoře hrál? RF: Ona trápí se,trápí... 4. Tajně Matěj brousil za tmy kolem slánské katovny. Dorotka se z druhý strany naň dívala za okny. Smutný Matěj po večerech na varhany žalmy hrál, dokud se pak neudálo, co si osud přál. 5. Tak se stala tragédie, smůla plivla lásce do tváře Špetle provdal Dorotku za kata Jana Mydláře. Jak se to Matěj dozvěděl, byl zoufalstvím bez sebe. V očích slzy, v duši bolest, klečíc tu hledí do nebe. RF: A trápí se, trápí... 6. Pak se náhle tajně ztratil, nikdo neví, kam. Však než zmizel, prý se dlouho modlil ke hvězdám. Možná se dal naverbovat, snad si život vzal, od těch dob však na varhany jeho duch tam hrál. 7. A já ho slyšel a i viděl, tak mi věřte, ne faráři, ten je divnej, jako všichni, kteří tvrdí, nebo budou tvrdit, že to žádná pravda není. RF: Jeho duch tam trápí se, trápí...