Až jednou přijde moje chvíle,
až mi jednou zahrajou,
z jakýhosi magneťáku houhej hou,
až mi zahrajou.
Až jednou odnesou mě v prášku,
až někdo slzu uroní,
ve velikosti hrášku houhej hou,
ať mi zahrajou.
Chtěl jsem vždy žít jako indiáni,
zmalovanej jenom když se brání,
chtěl jsem se v síti houpat,
na západ slunce se koukat.
Místo v autě bych, na koni pádil,
ohnivou vodu bych pil a řádil,
unavenej bych šel spát,
kdoví koho bych měl rád, ráaád.
Až jednou bude hvězda padat,
a já si nebudu nic přát,
nebudu moct požádat o houhej hou,
ať mi zahrajou.
Chtěl jsem vždy žít jako indiáni,
zmalovanej jenom když se brání,
chtěl jsem se v síti houpat,
na západ slunce se koukat.
Místo v autě bych, na koni pádil,
ohnivou vodu bych pil a řádil,
unavenej bych šel spát,
kdoví koho bych měl rád, ráaád.
💬 Komentáre
Pridať komentár
Pozrieť v obchode →
Pozrieť v obchode →
http://www.ceskyrock.cz/publicistika/vypisclanek.php?id=2247
http://www.ireport.cz/cz/Clanek/keks+dekuji+na+novince+andelum
http://www.folktime.cz/index.asp?url=/clanek.asp&id=4927
http://www.countryworld.cz/viewclanek.php?id=3205
Buďte prvý kto napíše komentár! 🎵