1. Popravdě ř^Cíct, když zt^Fiším hl^Cas, mohu dnes vám, tak pojďte mezi n^Gás^F ze starých dn^Ců ten př^Fíběh zn^Cát, jsou to už l^Géta, co n^Fad ním přemít^Cám jak nad svým pl^Gátnem š^Fílený malíř s^Cám^F. ®: V^Cyrovnával si ten stín barev, jimi uchovával život v obrazech sv^Amiých, n^Cemohl spát pro ty ď^Fábla ^Coči, ď^Fábla ^Coči, ď^Fábla ^Coči - dílo r^Gukou sv^Cých. 2. Zlacený rám, v něm ďábla tvář, má zakletou v očích podivnou zář, láká ho být, ouha, zůstane sám s nožem a plátnem šílený malíř sám, jen se svým plátnem šílený malíř sám. ®: + n^Cemohl spát pro ty ď^Fábla ^Coči, ď^Fábla ^Coči, ď^Fábla ^Coči - dílo r^Gukou sv^Cých. 3. Z toho plátna, jak vím, šla hrůza a strach, snad proto ten malíř krás pak sám si na život sáh', kamennou tvář má teď mnohý z vás, a to jen zčásti zná tajemný ďáblův vzkaz, jen malou částí zná ho teď každý z vás. ®: ®: V^Dyrovnával si ten stín barev, jimi uchovával život v obrazech sv^Hmiých, n^Demohl spát pro ty ď^Gábla ^Doči, ď^Gábla ^Doči, ď^Gábla ^Doči - dílo r^Aukou sv^Dých.