^AbČím blíž jdu k Tobě, tím jsi dál, ^Db2vím, že ve Tvým náru^Abčí, ztrácím lhůtu záruční. Až se mě zítra budeš ptát proč včera došel jsem až sem, řeknu, že od dní, co Tě znám bývala jsi mým kompasem. Došel jsem až na krajní mez, přešel jsem sto a jeden most. Došel jsem k bodu kdy je jasný, že mám dost. Čím blíž jdu k Tobě, tím jsi dál, vím, že ve Tvým náručí, ztrácím lhůtu záruční. Čím blíž jdu k Tobě, tím jsi dál, všechny cesty zpáteční, řvou abych to vzdal. Čím blíž jdu k Tobě, tím jsi dál vím, že ve Tvým náručí, ztrácím lhůtu záruční. Čím blíž jdu k Tobě, tím jsi dál všechny cesty zpáteční, řvou ať vrátím se do dnů, kdy i já byl tím, kdo vlastní cenu zná. Nezkoušej se mě zítra ptát, zda jsem se nemoh´ snažit víc. Víš, že mám paty samej šrám, jak jsem Ti zkoušel vyjít vstříc. A teď mě čeká cesta zpět, přede mnou sto a jeden most. Jen co je přejdu, budu nejspíš citů prost. Čím blíž jdu k Tobě, tím jsi dál, vím, že ve Tvým náručí, ztrácím lhůtu záruční. Čím blíž jdu k Tobě, tím jsi dál, všechny cesty zpáteční, řvou abych to vzdal. Čím blíž jdu k Tobě, tím jsi dál, vím, že ve Tvým náručí, ztrácím lhůtu záruční. Čím blíž jdu k Tobě, tím jsi dál všechny cesty zpáteční, řvou ať vrátím se do dnů, kdy i já byl tím, kdo vlastní cenu zná. Stojím tu u Tvejch dveří a být smím, dnes nechci je otevřít už víc, ne, pokud nevyjdeš mi vstříc. Čím blíž jdu k Tobě, tím jsi dál, vím, že ve Tvým náručí, ztrácím lhůtu záruční. Čím blíž jdu k Tobě, tím jsi dál, všechny cesty zpáteční, řvou abych to vzdal. Čím blíž jdu k Tobě, tím jsi dál, vím, že ve Tvým náručí, ztrácím lhůtu záruční. Čím blíž jdu k Tobě, tím jsi dál, všechny cesty zpáteční, řvou ať vrátím se do dnů, kdy i já byl tím, kdo vlastní cenu zná.