1. ^AmiNic jiného ^Ami/Gneměla, ^D9/F#nežli sošku anděla ^{D9/A, D9/F#}, ^Fkterou nikdy ^E7neprodala ^Amiby. ^E 2. Do kostela chodila, mnohokrát se modlila, aby jí bůh seslal další dny. R.: ^CTa stará žebračka, ^Dmico stála pod schody ^Cs rukou nataže^Dminou, ^Cnikdy se nedočká ^Dmiklidu a pohody, ^Ev ruce mošnu ^E7zapřášenou. 3. Pod mostem v podloubí krmila holuby troškou chleba, co jí zbyl. 4. Pak jednu temnou noc zemřela na nemoc, zvoník nejvyšší jí odzvonil. R.: Tak z krajiny beze snů odešla do konce dnů, pod nohama zatočil se svět. Odletěla ku nebi lehce jako holubi, a už nikdy nevrátí se zpět. R.: