Tenhleten ^Epříběh co vám teď ^C#mizazpívám se nestal ^Ave Slaným ale o kousek ^Hdál Ty vole v Budenicích kde stával zámek ten tam je dodneška uprostřed lesíka před lety nemohl přemoci spánek právě toho zámku majetníka Když nemoh´ usnout řek´ si že půjde ven a že se projde tak vyšel na pavlač tu náhle přišla bouře a on byl odnesen když zmizel v mracích baronce zbyl jen pláč To ještě netušila že chudák zaklet byl v noci se zjevoval v parkovém lese tak za ní chodil a stále ji prosil o věčný klid že z toho měla deprese Když to ženě pověděl jak ho má vysvobodit šla z toho do mdlob´ - museli ji křísit… Baronko paní moje musíte vystavěti podle cesty ku kostelu svatého Izidora osm kapliček a ty zase rozbořit na kámen rozebrati a písek a vodu z malty od sebe odděliti teprve potom dojde má duše spasení Protože tohleto nemohla dokázat tak dodnes straší tam zámecký pán v četovém lesíku jak začlo se říkat tomuhle parku o němž vám zpívám A až tudy půjdete tak si naň vzpomeňte v lesíku u zámku v noci zvěř plaší a prej je neškodnej tak se ho nebojte možná vám řekne důvod proč tady straší Když totiž… Pravnukové a pravnuci mých poddaných zkuste prosím vás někdo vystavěti… …má duše tak dojde spasení a já už nebudu muset strašit – mě už to nebaví