Když jsem já byl u muziky, doma na venku, namluvil jsem si tam v tanci hezkou panenku, jenom se mnou tancovala bez zastavení a pak jsem jí doprovázel k jejich stavění. Tam jsme jako zakletí stáli dlouho v objetí. Kolem bylo ticho jako v kostele, jen muzika hrála v dáli vesele, na obloze svítil bledý měsíček, ten byl němým svědkem našich hubiček. Jednou, když jsem na feldvaše na fórpostu stál, na svou milou, na svůj domov, jsem si vzpomínal, tichý větřík pozdravení z domova mi nes a já jsem vzřel, šťasten v duchu, svoji drahou ves. Jako přízrak tichou tmou domov vstanul přede mnou. Kolem bylo ticho jako v kostele, jen muzika hrála v dáli vesele, na obloze svítil bledý měsíček, ten byl němým svědkem našich hubiček.