Jak život šel,
já ho bral,
stesk a žal
málo znal.
Když čtu však náhle tvůj vzkaz,
na rtech mi úsměv zhas,
klesám hloub
na prázdný stůl.
Snad v očích prach jen mám
vždyť nevím sám,
proč jen teď
pláčou horkou sůl,
pláčou horkou sůl.
Smyl proud pár snů mých,
oči zvyklé dávat smích
a teď jen pláčou,
pláčou, pláčou, pláčou.
Pláčou pro tu,
co rád bych měl,
pro těch pár osidel
mé oči pláčou.
Mám v nohou cín
a v hrdle poušť,
tak jen dál,
jen houšť.
Pro jeden směšný žal,
teď se náhle stal
z mých očí slzavý důl.
Byli kámen spíš
a teď dál, když spíš,
pláčou horkou sůl,
pláčou horkou sůl.
Dál proud má téct
pro míň než dobrou věc
a oči pláčou, pláčou, pláčou,
pláčou a pláčou, pláčou,
dál svůj pláč.
Slavik
🌟
(5750 piesní)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.