Když jedeš sám zasněženou plání a rolničky vdáli tiše zní, hlavou letí touhy do zpívání, kéž má láska není poslední. Jen stále dál jde čas, na nic se neptá nás, chtěl bys ho zastavit a neznat jeho hlas. Jen dvířka otvírej, vzpomínky probírej a zazpívej jak uměl jsi mít rád. La la la la ... A když saně k domovu se blíží, na stole tě čeká teplý čaj, oči sice únavou se klíží, ty však cítíš, že se vrátí máj. Jen stále dál jde čas, na nic se neptá nás, chtěl bys ho zastavit a neznat jeho hlas. Jen dvířka otvírej, vzpomínky probírej a zazpívej jak uměl jsi mít rád. La la la la ... Znenadání ohlásí se stáří, kdy tě čeká vytoužený klid, mír je v kresbě usměvavých tváří, jenže srdce touží strašně žít. Jen stále dál jde čas, na nic se neptá nás, chtěl bys ho zastavit a neznat jeho hlas. Jen dvířka otvírej, vzpomínky probírej a zazpívej jak uměl jsi mít rád. La la la la ... Jen dvířka otvírej, vzpomínky probírej a zazpívej, jak uměl jsi mít rád.