Držím se tyče, jen tak se kývám, pánovi přes rameno drze se dívám, Zaujatě sleduji, čtu si mezi řádky; od shora dolů, tam a zas zpátky. Vtom mě spatřil stránku obrátil, čímž mě příběh dočísti znemožnil. Je to ale pech, je to ale smůla; takhle ze mě udělat takovýho vola. Nástup byl ukončen, dveře se zavírají, mé tělo se zmítá mezi dveřmi uvězněný. Nemůžu tam a nemůžu zpátky; ocitl jsem se v situaci, na kterou jsem krátký. Důchodce do mě dlouhou holí šťouchá, korpulentní dáma divně na mě kouká. Zvedám si límec, tvář halím do látky. Nejradši bych unikl zadními vrátky.