Dávno je to co jsem sám tu začal bydlet pod zemí Můj byt je tohle sklepení a tady jsem svůj Pán já nesnášim ten žár, to světlo když se rozední Mé žluté oči oslepí a nevim kudy Kam jen posměch sklízim dál a potom ve strach proměnim Když najdou další oběti všech lidí po krk Mám jenom maškarní bál je místo kde se objevim Aniž bych byl pohoršením a tomu konec Dám Tys neměla šanci tvůj hlas byl slabej ten tvůj talent Jako by náhle zmizel vrátit ho moh(l) jen "anděl" Já jsem ten kdo čeká ve tmě, až svůj život Mu nabídneš Já jsem ti dal novej život Já jsem tě naučil zpívat Já jsem koho slyšíš ve snech Chvíli chci tu být a chvíli nechci žít až na to Že moje touha po tobě je silnější než Cíl ke kterýmu jsem byl tu odsouzen tak snadno Který mě poslal na dno jehož jsem obě- tí a než se rozední tak ty už budeš dávno Pryč a mezi námi to navždy ukon- číš dobře se budeš mít a pak už bude ráno A zbývat bude málo nežli se rozlou- čím Já jsem ti dal novej život Já jsem tě naučil zpívat Já jsem koho slyšíš ve snech Já bez tebe jsem teď na dně