Mám pro tebe zformovat slova rapem ho v textu předat nemám problém ho dodat v kontextu je abeceda soubor písmen na přítěž na diss, taky na příběh pořád čekám na den, kdy moje slova spasí svět psal jsem pasivně a nevěděl jsem o čem tak jsem psal v domnění, že spasím se jsem se motal jako kazeta nedával jsem sobě nic psal jsem slova bez významnu když si zpětně čtu slova nepřečtu v textech se nevyznám, už nechápu co jsem chtěl říct napsat své poselství teď to všechno vidím jinak všem nasrat na protest spíš nemůžeš smazat dětství dalo mi stovky lekcí neučilo mně, že každá krysa do každé stoky nesmí napsat text byl pro mně vesmír a teď ho píšu nikdo neví co já nesmím nikdo neurčuje výšku nic se vůbec nezměnilo pořád já a sen pořád jste můj život ty a já a rap skrech: nestojí mi za to prodávat stříbro, když můžu zlato vybroušený styl rapem rapem, beatem beatem, mám vás když jsem platil za studio nevěděl jsem za co platím tři stovky za hodinu bál jsem se, že hodně ztratím nahrával jsem demo, neměl jsem jméno bylo mi jedno všechno měl jsem pocit že po vydání dema můžu klidně rapově zdechnout věděl jsem, že studio je víc než zlobit s manekýnou proto jsem tam občas vzdychal jako bobby valentino nikdo mně nerušil a měl jsem svůj klid hlavně nikdo netušil co s mým rapem udělá beat sedli jsme si víc než ostatní haters mohli zkousnout, každý další den ve studiu byl pro mně zkouškou a jak slyšíš tak pořád mně to naplňuje a jestli vnímáš rap, tak vnímáš to kam IF směřuje skrech: nestojí mi za to prodávat stříbro, když můžu zlato vybroušený styl rapem rapem, beatem beatem, mám vás když jsem stál poprvé na pódiu bylo mi 17 když mi DJ pustil beat, měl jsem pocit, že mně chce zmást odbyla sedmá, zkoušel jsem mic na pódiu jen já za 3 hodiny jak žebrák jsem řval text co nikdo neznal desítky koncertů mi dali stovky zkušeností jako pocit po sexu mi dali velkou závislost já jsem děkoval, nadával, skákal radostí spolíhal se, dekoval, odcházel jako stín stokrát se překonal, když jsem cítil něco jako splín IdeaFatte jezdí koncert pořád žádná změna furt nechytám dech a miluju jezdit beze jména nikomu nevěřím, nikdo mně nedoplní ve slovním bezvětří necítím bezpečí svoje slova se stoprocentním nasazením jezdím víkend co víkend nečekám, že se to změní, jen čekám na to co příjde na papíře, ve studiu, na pódiu díky za důvěru pomáháte se nám dostat čím dál tím blíž do éteru skrech: nestojí mi za to prodávat stříbro, když můžu zlato vybroušený styl rapem rapem, beatem beatem, mám vás