Šplhám do udolí,hlava bolí,kulky holý,na kolenou před pistolí, 365 dní v roce a prst boží se dloube v nose jako by nic nestalo se!Zahlíd jsem odraz vlastních očí v kose..a nemoh polknout ten knedlík v mí puse.V tom 4 zdi stáhly na mě svý ruce-vzbuď se!a třásly se mnou "odpočnu si, nespim v kuse", místnost mi vběhla do cesty,já z místnosti ven, skutečnost však jiná, zima, tvrdá zem!Pohlcen bojem s prostěradlem, padám obloukem, tmou zcela obklopen, vracím se z říše za stropem.Nevim kdo, jestli vubec někdo jsem, jsem schválně?Nebo jsem si jen snem?Nebo si snad ze mě někdo někdo v půl druhý rano děla dobrej den?Ty vole pojď sem! REF:Bestiář jenž jsi na dně věcí,provalen buď jméno tvý tak dlouho se snažím usnout, že už se nemůžu, nemůžu probudit!! 2X Kostky byly vrženy, a od tý doby se tu válej na zemi, a já je obcházim vítězným obloukem, beru to zadem, oklikou přes bary. Jednou až vylezu ven, proberu se z tý kocoviny rovnou do rajský zahrady, mám totiž nápady a optimismu tolik že mi leze ze všech možnejch míst mi děravý odvahy!Je potřeba věci postupně odhalit, po kouskách propašovat sám do hlavy.Jakýpak obavy?Jsem ready se postavit se i těm nejtemnějším staránkám mí povahy!Dokázal jsem se už vymanit z rozličnejch věcí, mozek v zástavě, v záseku spocenejch nocí, chytrák myslel že kdo nespí zažije víc věcí netuše kolik mu jich zatim uteče.Jo osud to je dobrodruh,vůči výtkám slep a hluch,vždy přítomnej duch, já nad lejnem, hejno much, chce to čerstvej vzduch!! Když totiž umysly sice vznešený postrádaj lešení,následuje zděšení,dopis, tůra, věšení,tunel, světlo skrz pece ryze retro, hrabu si svý soukromý metro! REF:2X šáhnul jsem si na život, je studenej, měkkej a slizkej.Dávno se taký ví že už vůbec není jistej, za to změny ty jediný spolehlivý zůstaly,vždyť dneska už ani ty nepřátelé nejsou co bejvaly!Snažim se prostě jen udržet věci v chodu,přeludem proudu,čelím zlomu bodu, kážu víno piju vodu,věřím že nic není bez důvodu a vim že určitej stav věcí trvá vždycky jenom po určitou dobu!Takže dobře dojeď-dík už jsem tady..A není to zas až taková pecka jak povídali,ve finále si stejně musím pomoct sám.je 3:03 v noci a já mám pocit že konečně usínám, hlavní je se nebát dalších ran, vim, znám, jestli jsem se někdy něčeho fakt bál, pak to byl jedině strach sám!Stíhá je špína a tak si snažim udržet si čistou hlavu, nic než prostá změna stavu tak zase dneska večer v baru-Připijem si na odvahu!! Když už to poserem,tak se s tím zkrátka ňák poperem,kdo s popelníkem ulehá často lehá popelem!2x