Chiara
Tam kde se sklání nad příkrov strání
slunce odpolední tam budu tě brát.
Když dni se chýlí v poslední chvílí
všechno co jsem kdy chtěl ti snad stihnu dát.
Na konci obzorů dravý je proud
ve kterém já s tebou nemůžu plout
tam kam jednou musí jít
každý sám.
Láska je z oblohy světelný pás
kdo jednou ochutnal ten musí zas
na kraji propasti stát
na srdci šrám.
Klíč otočím v zámku
v tvém neklidném spánku
oči když pokryté máš
mlhovinou.
Když únavou zýváš
a jak se tak díváš
bojím se až tváře tvé
v jednu splynou.
Na konci obzorů dravý je proud
ve kterém já s tebou nemůžu plout
tam kam jednou musí jít
každý sám.
Láska je z oblohy světelný pás
kdo jednou ochutnal ten musí zas
na kraji propasti stát
na srdci šrám.
Na konci obzorů dravý je proud
ve kterém já s tebou nemůžu plout
tam kam jednou musí jít
každý sám.
Láska je z oblohy světelný pás
kdo jednou ochutnal ten musí zas
na kraji propasti stát
na srdci šrám.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.