EmiJako žár chce Dk sobě chlad
Emijako stín má Dslunce rád
Emijako smích má Dhodně slz
a Emiticho střídá Dchvíle hrůz
A Dv noci den a Amive dne noc
a Emistále stejná klec
je Dláska má co Amijsem Ti dal
ta Eminebezpečná věc
je Emito co mi teď Dleží u no Emihou
Jako z knížky jeden list
co vůbec nemá smysl číst
jako prázdný renegát
co v jehlách ticha musí stát
Kdo to byl a kdo to chtěl
mít jednu duši ze dvou těl
půjdu spát a nemám strach
procházet se v temnotách
EmiTeď, když v mých Džilách
kousky Amiledu Dplavou
Emivšechno co Dbylo
klesá Amidolů svojí Cvahou
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.