^CChvilku před svým narozením já ^Gslyšel slabé šeptání, to ^Emimaminka mi sladkým hlasem ^Amisvé příběhy vypráví. Vždyť ^Fkaždé malé dítě ví, že ^Cvnímá chvilky ^C/Aposled ^Cní, pak ^Gz bříška jako lusky hrášku ^Amido světa se ^Gvypra ^Cví. Hle, objevy se množí rychle - tady koule, tamhle krychle, vata něžně hladí tvář, přede mnou nic neschováš! ^FTatínkovi obavy, ^Cpůjč mi něco ^C/Ana hra ^Cní, ^Ghele pásek, placka, šroubek, ^Amiu tatínka velký vroubek, ^Chodinky už ^C/A nespra ^Cví! První léta plná strachu, rodiče se bojí krachu, jestli dneska dobře je mu, další zoubek značí změnu. Čím dál výš a ještě dál, věci mizí z dohledu, chci je všechny prozkoumat, musím rychle kupředu. Další svěťák přišel záhy, to jsou ale senza zprávy, kolínka už nebolí, udržím se v postoji. První krůček oplakali, byl jsem ještě hodně malý, „táto, mámo“ slůvek pár, co první bylo? Kdo to ví. Další cíl se mohl splnit, pleny přestaly se plnit, voda, prášek, elektřina, řeknu vám to byla dřina. Špíny není až tak moc, nevolám už o pomoc. Choutky své si prosadím, do slipů si nekadím.. Slova k slovům různě skládám, dělám velké pokroky, rodičům teď lekce dávám a nehledím na roky. Myšlenky se rodí valem, hloupé, chytré, spontánní, co mne ještě naučíte, co je vlastně morální ^CTakhle končí dětská léta, ^Gplná sedmých divů světa, ^Cpokojových ^C/Aborde ^Clů, ^AmiGuinessů ^Ga Nobe ^Clů...