^AKaždý rok rozkřikne se, ^Dstejná zpráva ^C#mipo le^Ase, ^Hmidneska je tu ^Azá^Dvod, pro ^Hmináš zvířecí ^Aná^Drod, /: přihla^Aste se na ^A4sus(E)pase^Ace. :/ Ale ^Anepěkně to ^Ezačí^Dná, prázd^Dná startovní ^C#milisti^Ana, do ^Hmivýstřelu jen ^Achví^Dle, a ^Hmizávod na tři ^Amí^Dle, /:^Apřed zraky se ^A4sus(E)rozplý^Avá. Ref: ^DPřes pařez, ^Eco je mez, ^Hmicestičkou ^Aaž za les ^Ca kdo mine kapra^Ddí, s tra^Asou si ^Epora^Adí. Chvilku před koncem termínu, z mlází se přihrnul, zajíc jménem Ivan, turbo želvou stíhán, že chtěj se poprat o cenu. Fandit přišel celý les, u trati zabral každou mez, v nižších řadách honorace, usezena na matrace, od startu až po útes. Ref: Přes pařez.... Výstřel krajem zaduňel, dav na okamžik oněměl, želva žíznivá čára, zajíci náskok dává, a dýchá jako sentinel. Dneska to jasně vypadá, želvák se polem propadá, diváků davy šílí, je to jasné jdeme k cíli, zajíc nadělil mu dvě kola. Ref: Přes pařez.... Jenže zajíc ve své skromnosti, ulehl si do roští, nema důvodu k spěchu, schoulil se do mechu, že oddychne si u cesty. Než přešlo slunce přes zenit, želvák profrčel álej lip, cestou jen koutkem oka, zahlédl spícího soka, a už trhá cílovou nit. Ref: Přes pařez.... Jen málo lidí dneska ví, že tenkrát vzniklo přísloví, to přísloví nám říká, kdo pomalu pospíchá, ten na tom bude stejně líp.