SPĚCH Miloš Morávek/Soňa Smetanová To je tedy ráno! Zrychlené v bezdeší. Kmitavé v sekundách. Jak to jenom zvládnu? Metronom nečeká, všude ví, všechno zná. Dostát všem svým schůzkám. Najít prázdnou chvíli. Tam, kde právě čekáš, tam já nejsem. To je tedy láska! Palba slov, pohledů. Kolotoč. Tobogán. Jak tě znova najdu? Místo gest, dotyků, telefon, číselník. Spěch nám z tváří stírá úsměv, vlídnost, spánek. Já si dávno sčítám, co nám dluží. Nedospané ráno. Otočení zády. Propadnutý lístek. Pocit, že se míjím. Něco řeknu jednou. Musím to říct dvakrát. Já to dávno sčítám. Jednou mu to vrátím!