Můj bratr Jan,
vždy zahlíd čápa v hejnu vran.
a rád se smál jak venkovan,
můj bratr Jan.
Miloval svět
a měl tak málo, málo let,
když do těch bran si troufal vjet,
z nichž nelze zpět.
R: Kam tenkrát šel můj bratr Jan,
kam tenkrát šel, ptá se zvon.
Kam tenkrát šel můj bratr Jan,
kam tenkrát šel, ví jen on.
Snad se jen vznes,
aby tak líp tam shůry zhlíd,
čím jsme si přáli dříve být
a čím jsme dnes.
R:
Můj bratr žil,
odešel příliš, příliš mlád,
Ač je to zlé, jsem stejně rád,
že vůbec byl.
R:
R:
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.