Tak tedy dobře se měj
a vyprávěj dobrým lidem
o tom, jaký jsem byl.
Chtěl jsem na jaře sít,
prý musím jít na cestu,
kterou někdo zaplatil.
Tak už pojď, je tu loď,
musíš s námi plout,
jméno odlož a pojď
na dlouhou pouť.
Odplouvá pryč konvoj,
i mně musí mít ten konvoj,
někam míří konvoj,
já s ním.
Kolem bouře a mráz
ani jednoho z nás
nenapadlo, že se budem znát.
Já jsem kovářův syn
a já zrno jsem sil,
a teď společně se budem rvát.
Přískoky, rány strachu,
dotek ledový,
kam plují tyto lodě,
to se nikdo nedoví.
Kam se plíží konvoj,
na čí svět míří konvoj,
kam se blíží konvoj,
já s ním.
Nebudou zvonky míru
jedinou píseň hrát,
dokud nepozná svou sílu,
každý, kdo má každého rád.
Pojedem jeden den
domů do polí
a zapomenem na zlý sen.
Bylo nás tolik jmen
a ráno po boji
chyběl u snídaně ten a ten.
Stál hned vedle mně
ten, co kovářem prý byl,
zbyl tu jeho chléb
a láhev, z které pil.
Vzal ho v kříži konvoj,
dobře mířil konvoj,
ty sám si konvoj,
já vím.
Nebudou zvonky míru
jedinou píseň hrát,
dokud nepozná svou sílu,
každý, kdo má každého rád.
Nebudou zvonky míru
jedinou píseň hrát,
dokud nepozná svou sílu,
každý, kdo má každého rád.
Slavik
🌟
(5737 piesní)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.