Až jednou budu postarší pán, rozkvete mi vlas, bude moji hlavu pořád zalévat každý den tvůj veselý hlas? V dešti mých bouří, v hromech mých slov chceš dál o mě stát? Budeš mou láskou trpělivou, až mi bude šedesát? Mé dny dávno znáš, zdám se ti vzdálený, blízko mě však máš. Leccos už umím a vím, co s tím, když nám vypnou proud: se svíčkou si můžem spolu knížku číst, ve vzpomínkách dozadu plout. Když začnu chrápat do tvých snů, necháš si o mně zdát? Budeš mou láskou trpělivou, až mi bude šedesát? Každé léto můžem prožít tady a taky tam, jak budem chtít – hotel, chata, hausbót nebo stan. S dětmi dětí pár dnů být: Manča, Tomáš, Lenka a Dan. Napiš pár řádků, sto dvacet vět, anebo celý stoh, zformuluj své stanovisko důkladně, dopřej mi svůj květnatý sloh. Zabal a pošli nebo nech vzkaz a pak jdi klidně spát. Budu tvou láskou trpělivou, až ti bude šedesát.