Anděli prosím, podrž mou duši, ještě ne zlomenou, jen ztracenou v touze. Kopyta vraníků na Nebe buší za všechny zrozený v kalný strouze. Tisíckrát proklet a poslán k čertu, v kořalce utopím tuhletu noc. Možná jen ze strachu, anebo z žertu, věřím ti anděli, že máš tu moc. Ref. Anděli prosím, podrž mou duši, a zbav ji všeho, co jí nepřísluší. Jako jarní řeku ledových ker. Bez tebe ztrácím směr. Anděli prosím, podrž mou duši, a zbav ji všeho, co jí nepřísluší. Předaleká cesta do vyšších sfér. Bez tebe ztrácím směr. Na polní cestě pod topoly maškarní průvod rakev nese. Někdy se Nebe hroutí pro cokoli, i Země v hloubi občas zachvěje se. Anděli prosím, podrž mou duši, Země ji pálí, Nebe drtí. Hlava to nebere, jen srdce tuší, že Smrt se u cesty jako had kroutí. Ref. Anděli prosím, podrž mou duši, a zbav ji všeho, co jí nepřísluší. Jako jarní řeku ledových ker. Bez tebe ztrácím směr. Anděli prosím, podrž mou duši, a zbav ji všeho, co jí nepřísluší. Předaleká cesta do vyšších sfér. Bez tebe ztrácím směr.