Slečno, vy jste ta jedna jediná a žádná jiná na světe než vy
a přitom to vůbec nejste vy,
že by tohle bylo lidský ?
Že by každá byla ta jedna jediná ?
To by se mně totiž strašně líbilo.
Na poplach mi v hrudi zvoní,
jen proto, že vy jste tu,
není-li tu ta, kterou mám tak rád,
tak mám rád tu, která je tu.
Na komety žhavém chvostu,
ve sladké hořím muce,
líbat nelze-li líbeznou tu ruku,
tak líbám ruku při ruce.
Jak motýl v letu,
od květu ke květu,
já přelétám z retu k retu,
není-li tu ta, kterou mám tak rááád,
tak mám rád tu, která je tu.
Když potkám plavou a zas zblednu,
a po černé oči zvednu,
od zrzavé se nehnu
a podlehnu.
Štíhlé a sošné vítám,
oblé však nezamítám,
všem tvarům možnost skýtám,
v tom lítám.
Na poplach mi serdce zvoní,
zvoní jako popelář,
laskat nelze-li laskavou tu tvář,
laskám tvář, jíž jsem tváří v tvář.
Jediná je láska moje,
ať si žije, kde si je,
když není na dosah její hebká šíje,
šije se mnou jiná šíje.
Pro Káču já pláču,
za Zuzanou skáču
a dívčí jména si pletu,
není-li tu ta, kterou mám tak rááád,
tak mám rád tu, která je tu.
Slavik
🌟
(5743 piesní)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.