1.Ze sk^Cály ční šedý kámen^F rozeklan^Cý, jsem ^Dmito já a ^G7touhy^C mý, za oknem^Dmi roky ^Emiletí a ^Dmiradost střídá ^Emibol a ^Dmipustý ostrov ^Fnení řeš^G7ení. R. Jsem os^Ctrovem a jsem i ^Gskál^Cou Z moře ční pustý ostrov rozeklaný, zase já a touhy mý, mě rány zocelí a radost potěší a ostré hrany příboj ohladí. R. Jsem ostrovem a jsem i skálou Šlapat svět sám, není vůbec nejšťastnější, i když svítá, nebo bouří, hrdě skála k nebi ční a ostrov ztracený, pak bouře, vlny tvrdě odráží. R. Jsem ostrovem a jsem i skálou Teď ze mě ční šedý kámen rozeklaný, jsem to já, ze sebe čním, to pevné spojení jen život ocení a tvrdost skály mechem rozněžní. R. Jsem ostrovem a jsem i skálou Fin. Ká^Cmen nic nebo^Flí, ost^Grovy neplá^Cčou.