Znám místo důvěrné, kde proudí říčka snů, půjdeš tam a beze mně snad jeden z příštích dnů. Zásuvku já tichou znám, kde voda stíní proud, možná, že se posmívá s řekou, když si povídá a zpívá. Vrba moudrá všechno ví. Oknem ven až tam se koukám, kde řeka teče do větví, závidím ze třídy holkám, že mají všechno, co je tvý. Na tabuli čísla rostou, má tužka slouží písmenům, ty jsi napsal větu prostou, už nechoď se mnou k pramenům. Á, á. Znám místo důvěrné, kde jedinou jsi znal, to ber ty nevěrné, dnes jiné jméno psal. Snům zdá se podivné, že vrbám ticho toužím hrát, snad se jiný nabídne, kdo loďku se mnou pobídne, co zpívá. Vrba moudrá všechno ví. Oknem ven až tam se koukám, kde řeka teče do větví, závidím ze třídy holkám, že mají všechno, co je tvý. Na tabuli čísla rostou, má tužka slouží písmenům, ty jsi napsal větu prostou, už nechoď se mnou k pramenům. Na tabuli čísla rostou, má tužka slouží písmenům, ty jsi napsal větu prostou, už nechoď se mnou k pramenům. Hmm, hmm, jé, jé, jé.