Proslýchá se proslýchá proslýchá se proslýchá tobě ubohému tobě poddanému stínu nicotnému tobě císař poslal poselství ze smrtelného lože svého Nařídil poslovi kleknout na koleno A pošeptal mu zprávu do ucha Velmi mu na tom záleželo Dal si ji opakovat do ucha. Kývnutím stvrdil správnost všeho S vážností svého majestátu Poslovi nařídil doručit zprávu Tobě jakožto adresátu. Posel se vydal s poselstvím záhy, By si tou zprávou brzy byl zpraven Jako muž pevné kázně a zdatný, Rázně si razí svou cestu davem Však kolem zástup je převeliký a chodby o komnaty bez konce, tak bloudí v temném labyrintu nekonečného paláce. Tím večným bludišťem musí se hnát, odsouzen nevědět co by bylo, kdyby se prorazit podařilo, to se však nikdy nemůže stát. Ty však sedíš u svého okna a sníš o něm, když se blíží večer