V k^Cavárně hotelu U zlatého koryta panuje od rána slavnostní nálad^Dmia, n^Gejedna sklenička byla tu už vypita ^Ca všichni šklebí se j^Fako z^Gamlad^Ca. Koňak tu nejmíň pět hvězdiček vždy musel mít, další se třpytily v kapsách a na klopách, vždycky tu platilo "postaru nedá se žít", a vedle ve čtyřce na stěnu dopadal hrách. Až v noci na dnešek do postelí s nebesy klimatizátor přivál nové myšlení, v kavárně točí se Black and White a Henessy, je přece pádný důvod k slavení. Trochu se změnil pořádek zasedací, kdo seděl u okna, je teď blíž u dveří, jen koukej, světe, jaký se dějou věci, a vedle ve čtyřce guláš se večeří. Nováček ve tváři plane jak suchej vích, oči mu blejskají pod novou frizurou, dvacet let škrtal autorům ve scénářích, teď buší do stolu a řve:"Pryč s cenzurou!" Cinkání skleniček slábne pod sytými hlasy, až celou kavárnou zní jeden mohutnej sbor: "Sláva buď noci, co odnesla pryč starý časy!", a vedle ve čtyřce řeší se banální spor. Pomyšlení na tu noc podivně zebe, vlekla se, i když se může zdát, že byla krátká, a vedle ve čtyřce tak nějak sama od sebe utichla písnička Bratříčku, zavírej vrátka ...