V d^Amiětství jsem na každém kroku sl^Cýchával, ^Gabych vždy a všude pravdu ř^Amiíkal, čas od času byla za ni p^Cochvala, ^Gale mnohem častěji jsem p^Amiykal, kr^Dmiásné je žít s otevřenou n^Gáručí, k^Caždá nová modřina však p^E7oučí, ž^Amie je třeba užívat ji s r^Cozvahou, ^Ga tak jsem si prostě zv^Amiykal. Svět kolem se tvářil celkem nevinně, ale opít rohlíkem se nedal, až dočet' jsem se, že je pravda ve víně a dlouho tu knihu k očím zvedal, pak sehnal jsem takhle v půli prosince baculatej demižónek Vavřince a s kamarádem odnaproti z baráku na dně pravdu usilovně hledal. ®: Teď (pak) volám: kr^Cálovství za tabletu algeny a z^Dmia sklenici studené v^Gody, pr^Coč má vizáž doznala proměny, jó, t^Dmio jsem asi někde potkal sch^Gody, přišel jsem v j^Dmiednu, ve dvě nebo v p^Gůl třetí, marně sv^Cádím souboje s p^Amiamětí a p^Germoníci v zátylku sbírají laciné b^Amiody. Zalíbilo se mi pravdy hledání a začal se k němu vracet, někdy z toho vzešlo tvrdé utkání se statí zákona 120, pravda sice v alkoholu nebyla, zřejmě sama z mého nitra prýštila, a tak přítelíčků začlo zvolna ubývat a často přistál pod nohama klacek. Pravda totiž mívá různé dopady, třebaže jde jen o pouhou větu, horší je, když věty stavíš do řady, ať už při víně či při fernetu, naštěstí za dva čtyři hrubého nelze dozrát v příliš pravdomluvného, a tak aspoň o čtvrtletních prémiích vytmavím to hned celému světu. ®: + /: a p^Germoníci v zátylku sbírají laciné b^Amiody ... :/