Tak se zas známe. Nejdřív představím své nejbližší představy. V každém přivítání bývá trocha loučení. Všechny situace mají z nás už déjà vu. Jsme sametově stejnoměrně vycpaný. Stačí možná restartovat později. Minulost dohání nás a někdy předbíhá, to, co tu bude včera, bylo už zítra. Momentální fáze – nechci zažít další fráze. Na půdě nám ještě visí srpen s kladivem. Co jednou sejde z očí, z mysli nikdy nesejde. A rána k ránům stejným krokem sedají. Jen nahlas potají. Minulost dohání nás a někdy předbíhá, to, co tu bude včera, bylo už zítra. Minulost dohání nás a někdy předbíhá, to, co tu bude včera, bylo už zítra, včera, dnes.