Slečno, jděte s tím deštníkem kousek dál, nevidíte, že nevidím na noty. Hleďte kam padá déšť, kapka ta druhá též, klavír to není džbán, co když zreziví vám. V dešti na klavír hrát, a dobře hrát, může podivín jen, tím možná jsem, klavír v bytě má stát, co víc si přát, vskutku nepatří ven. S písní jde v loužích, snad má malý byt, svůj plán však velký kam jít, no třeba do Stromovky, hrát písně touží, těch zná myslím dost, snad virtuóz chce být. Hleďte kam padá, jé, tak mě napadá, vím, teď přijde čin, kterak pomoci Vám, jsem zvědav sám, snad vás neurazím, hm, co já vím, místo ve vile mám, tak spěchám tam. Ale přesto to nebude jen tak, předpokládám, že máte prostornou koupelnu. Samozřejmě, ale proč ? Hm, můj klavír si totiž zvykl na každodenní sprchu. S písní jde v loužích, snad má malý byt, svůj plán však velký kam jít. Já myslel, že už jsme se dohodli, Hrát písně touží, těch zná myslím dost, snad virtuóz chce být. Hleďte kam padá, hleďte kam padá déšť, ať padá dál, kapka, ta druhá též, mám jiný sál, klavír to není džbán, to vidím sám, co když zreziví vám, tak co dělat mám, pojďte, pospěšte k nám, až dozpívám, místo ve vile mám, tak spěchám tam.