Prago union-Drým Řikám pravdy, který ze mě v očích světa dělaj lháře/na ty jasný plány vylil se jim inkoust z mýho kalamáře/ co sou masky a co tváře? Co iluze co city?/ Pohledy, co na mě házel žold jako mrakodrapy v New York city/ město špína z ulic nezmizela ani po skončení deštěúkdyž prší hemoglobin lidi křičej „Eště“/ tak kde sme? Ptáš se mě? Ptám se sebe sám Jiří z křoví za velkou bílou zdí volá „poď se bít“ , já volám k hluchejm očím „K***o, žíj a nech žít!“ / to co vysává ducha z tohohle světa nevyrábí Eta/ vždycky jen ta největší sketa rozjede hru na pravdu…takže dvakrát měř, hlavně to neřeš, uříz by sis ostudu/nevyzpytatelný cesty osudu/ až jimnám dojde na čem pracujou, já už u toho nebudu… Ref: (lalala-ženský hlas) la la la-vždycky sem chtěl mít takovejdle refrén (lalala) tak teď ho teda mám-co líbí? (lalala)mnohem víc mám ale věcí, který sem nikdy nechtěl (lalala) lá la pešluj, smůla vesluj! Jo.. chtěl sem mír jen/ ale teď už co myslel Martin Luther King tím když řek, že měl drým/mír je slovo dobrý na to tvořit věty, ale jinak je mír něco jako Yetti/ kámoš o něm vyprávěj, nikdo ho ale nikdy neviděl ale zní to dobře-jé mír to bych chtěl/ je tolik prázdnech slov mezi náma všema/ oddělit zrno od plechy je jako hledat jehlu v kupce sena Kdysi to byl David vs. Goliáš/teď tu máme spostu Davidů co křičej svět je náš! /další a další, nestíháš, říkáš, stejně tak i já/ bez lotu s tím stejně prd uděláš/Vostrý lokty plný tučný konta, sranda, když nikdo stejně neví, na co se tahle fronta stojí/Tváře v pozadí, dobře ví, co ti prozradí/ každej má jen tolik pravdy, kolik si sám odhalí/ Drilujou nás v mamonu, nekoukat za oponu, mít zažloutlý listy v zaprášenym šanonu.. Ref: Joj. Hry- politický, patetický, osudy lidský, zprávy a pak sport, v hokeji sme pořád fantastický/ No a co duše ztracený? Zapomenutý, v tramvaji na cestě do fachy/budujeme kariéru, páč svobodu tu koupíme jen za prachy…./ bez cíle, jakoby nás chodník pálel/lepíme-růžovou-tapetu/ a jediný vzrušení zažíváme v neděli v supermarketu..O.. předstíráme, přešíváme ráno horkou jehlou/svět je moc velkej, a tak si v něm stavíme svůj malej.. jeětě jednou… eště jednou.. eště jednou na mě..a hlavně-Dvakrát měř, hlavně to neřeš, každém chvilku tahá pilku, uříz by sis ostudu/nevyzpytatelný cesty osudu/ až nám dojde na čem pracujem, já už u toho nebudu… deš taky?? (lalala)