Podle rad knížek mám být ujištěn, že svět je vlastně velké jeviště, jen má tvar kloubu. Všichni jsme proto vždycky uprostřed, šarlatán stejně jako doktor věd, ve stejnou dobu. Hrajeme role a jsme nahraní, scénář nám říká: Bud´te ve zbrani, kolem je válka. Napořád muži válčí s ženami a břehy moře rvou se s vlnami, s blízkostí dálka. Bohatý s chudákem, nekuřák s kuřákem, se stářím mládí denně boj svádí. Jenže někdy přijde chvíle záhadná, kdy ten souboj nový rozměr náhle má, to se začne blýskat na časy, no a tehdy země s nebem zápasí. Než se začne blýskat na časy, tehdy země s výškou nebe zápasí. Každý den lichá válčí se sudou a pravda se lží, krása s obludou, se dřevem plíseň. Šedivé myšky s tlapkou kočičí a kočky se psy, děti s rodiči, se smutkem píseň. Skutečnost s pověstí a moudrost s hloupostí a matka s dcerou, stále se perou. Jenže někdy přijde chvíle záhadná, kdy ten souboj nový rozměr náhle má, to se potom zblázní kompasy, cesty tam a cesty zpátky zápasí. Když se náhle zblázní kompasy, cesty tam a cesty zpátky zápasí. Levá se chytá s pravou do křížku, tak jako liška s honci na lišku, jak vítr s houštím. Věčně se sváří příjem s vydáním a dobro se zlem, hříchy s pokáním a tráva s pouští. Proslulost mudrce, s bolestí u srdce, se sítí ryby, se sliby chyby. Jenže někdy přijde chvíle záhadná, kdy ten souboj nový rozměr náhle má, to se sopka lávou přihlásí, věčný neklid s věčným klidem zápasí. Když se sopka lávou přihlásí, věčný neklid s věčným klidem zápasí. Když se začne blýskat na časy, tehdy země s výškou nebe zápasí. Když se náhle zblázní kompasy, cesty tam a cesty zpátky zápasí. Když se sopka lávou přihlásí, věčný neklid s věčným klidem zápasí.