Hů, houká vlak, spánek plách,
hů, kola duněj v synkopách,
hů, houká a já počítám,
že je to přesně dvanáct taktů,
které navždy v sobě mám.
Hů, odfukuje kamión,
hů, pro mě je to trubky tón,
hů, houkají si šífy dál,
a mně jeví se to jako
saxofon by sólo hrál.
Bů, Boogie Woogie je můj styl,
já pro Boogie se narodil,
bů, Boogie Woogie v těle mám,
a proto Boogie Woogie
denně místo drogy užívám. |
Monika Absolonová:
Hypnotix:
