Jen popel z cigaret
je svědectví, žes byla,
sny včerejší
víc nežádám.
Já myslel dřív,
že láska smí
jen zdobit písně,
já se mýlil
a tak jsem zůstal sám.
Zbyl tu tvůj stín
sám v poduškách
a já loučím se s ním,
vím, až vejde noc po špičkách
i on mě opustí.
Zbyl tu tvůj stín
sám v poduškách,
zvolna mizí jak dým,
ptám se, kdy zpět se zas na můj práh
vrátíš s ním.
Teď k plátnu usedám,
ač vím, že nejsem malíř,
pár něžných čar
a mám tu tvou tvář.
A pak ruka má
jde k bokům,
zná tvou siluetu,
profil tvůj si kreslím na polštář.
Zbyl tu tvůj stín
sám v poduškách
a já loučím se s ním,
vím, až vejde noc po špičkách
i on mě opustí.
Zbyl tu tvůj stín
sám v poduškách,
zvolna mizí jak dým,
ptám se, kdy zpět se zas na můj práh
vrátíš s ním,
ptám se, kdy zpět se zas na můj práh
vrátíš s ním.
Slavik
🌟
(5750 piesní)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.