Zítra prý ti bude sedumnáct a tvé lásce není víc je tvá první stydí se pousmát ostýchá ptát a neví vůbec nic Máš deštěm vlasy umyté tvůj stín se bojí vstát a v očích teď máš dětských chodníků stráž mám snít, mám se bát jako básník prvně nevíš o čem psát Zítra prý ti bude sedumnáct a máš svůj velký cíl první láskou jak sněhem musíš jenom zvolna jít stovky tikajících hvězd a vášně roztančená závratí chci být s tebou lásko políbaná poprvé a věřící, že neztratí dnešný den. Lásko poprvé jsi nevinná, jsi upřímná jsi čistý snéh chci být s tebou jsi jak náměstí co patří všem jak nové listí ve větvích nový den Zítra budeš mít už sedumnáct ať krásně se ti spí tak přikryj se víc a už neříkej nic ať máš tajemství ať básník sám si najde rým svítá a já odcházím vím, že bude se ti zdát že jsem s tebou a že tě mám rád