Je to snad hřích, že mi to sluší v kůži, tak jak nás pánbůh stvořil? Je to snad hřích, místo růžence mít růži a srdce, které hoří? Je to snad hřích, žít krásné řiši divů, za zrcadlem v říši Kupodivů? Jménem lásky! Ve jménu lásky páchám, co zvete hříchy. Jménem lásky! Ve jménu lásky, prosím o volná pád. Jménem lásky! Ve jménu lásky, píchám vše z čisté pýchy! Nechte mě padnout v říší Kupodivů. Je to snad hřích, že se mi srdce choulí v dlani, jak ptáče v hnízdě, než vypadne. Je to snad hřích, zapřít lásku a myslet na ni. Neodoloat touze je tak přesnadné. Je to snad hřích, když čtyřlístek nenacházím a výtky vám k nohám házím. Jménem lásky! Ve jménu lásky páchám, co zvete hříchy. Jménem lásky! Ve jménu lásky, prosím o volná pád. Jménem lásky! Ve jménu lásky, píchám vše z čisté pýchy! Nechte mě padnout v říší Kupodivů. Kolik pater má ten ráj, jak hluboko k láskomornám. Kolik pater láska má, než padne do říše divů. Kolik pater má ten ráj, jak hluboko k láskomornám. Kolik pater láska má, než padne do říše divů. Jménem lásky! Ve jménu lásky páchám, co zvete hříchy. Jménem lásky! Ve jménu lásky, prosím o volná pád. Jménem lásky! Ve jménu lásky, píchám vše z čisté pýchy! Nechte mě padnout v říší Kupodivů.