Já vzpomínám
jak Lájoš teskně hrál,
má duše tiše vnímala
ten sladce láskyplný čas.
A v poctě sám
se mladý čigoš smál,
já tajně o něm snívala
a sním dnes o něm zas.
Stála jsem tam toho rána,
v duši stesk a žal,
známá píseň od Kálmána
zněla opodál.
Já zoufalá,
potají v duši doufala,
že starý housle pana Kišše začnou tiše lkát
a Monty čardáš hrát.
Šibi ribi dibi dibi ripam papam .....
Vánek, kdo šeptává
to, co hudba napoví
a ráno bolí hlava,
noc má taky stín,
Pláču, to se stává,
ale málokdo to ví,
známá melodie
dál mi v duši zní.
Šibi ribi dibi dibi ripam papam .....
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.